Řecké a římské umění
Divadlo v Řecku vzniklo původně z oslav boha Dionýsa (čtyřikrát do roka). Vstupné se neplatilo, protože divadlo bylo sponzorováno mecenáši (bohatí občané). Obdiv staří Řekové vyjadřovali tleskáním, nelibost pak mlaskáním a syčením. Byla zpracovávána morální, politická a filozofická témata. Mezi nejvýznamnější autory řeckého dramatu patří Aristofanés (Mír, Lysistraté), Euripidés (Médeia), Aischylos (Oresteia), Sofoklés (Král Oidipus, Elektra) a Epidauros (Athény).

Na přelomu 7. a 6. století před Kristem začaly vznikat náboženské sošky náboženského či kulturního významu. Velké sochy jsou motivovány lidskými postavami (kúros = nazí mladíci; kóré = dívky oblečené v tunice a v látce Peplos). V 6. století sochy věrně zachycují lidské tělo v pohybu. Nejčastějším materiálem tohoto období býval mramor. Dnes jsou tyto sochy značně poničené.
V 5. století se tvořilo také z bronzu (odléval se do forem). Z těchto bronzových soch se 5 původních kusů zachovalo. Byly však v pozdějších dobách přestavěny. Sochy znázorňovaly ideál lidské dokonalosti nebo bohy (kalokagathia = krása fyzická i psychická (kalos = krásný; agathos = dobrý)). Vlastní sochy se sice nedochovaly, ale dochovaly se vázy, na kterých jsou černě na hnědém pozadí či červeně na černém pozadí stejné motivy zachyceny. Mezi nejvýznamnější sochaře 5. století před Kristem patří Mirón (socha Diskobola), Feidias, který měl hlavní dohled nad výstavbou v akropoli a utvořil sochu Dia v Olympu (viz. Obrázek), dále to byl Polykleitos, jenž sochal atlety (Doryforos) a jenž vytvořil kánon (vzor dokonalosti zobrazení mužského těla) a neměli bychom zapomenout ani na Praxitela, kterýžto tvořil hierarchické sochy a snažil se zachytit duševní stav dané postavy (Afrodita, Hermés, Dionýsos).
Diova
socha v Olympu
Antická váza s červeným pozadím a černými figurami
Malířství
Pokud jde o malířství,
uvádějí antičtí autoři v této době jediné jméno,
jméno urozeného Fabia Pictora , jehož nástěnné malby líčily válečné výjevy.
Někdy v této době se začala vyrábět také charakteristická
římská
keramika z jemné lesklé načervenalé hlíny. Která
se zdobila vytlačováním dekorativních motivů
nebo figur, a nebo nanášením reliéfních prvků z téže hlíny, aby se tak levně
napodobilo helénistické nádobí ze stříbra. Nádoby tohoto druhu se našly po celém
někdejším římském světě, a protože nejproslulejší dílny se nacházely v Arretiu,
říká se jim aretinské vázy.
Přes všechno, co bylo v této době vytvořeno, nutno ovšem zdůraznit, že tehdejší
umění bylo ve srovnání jak se soudobým, tak hlavně se starším uměním východního
Středomoří chudé.
Válečné
výjevy Fabia Pictora
Petra Duchoňová (12)
Kateřina Hebíková (12)